Žižkův krvavý dub

„Na stráni nad potokem Vrchlice stojí starý dub, od něhož je vidět téměř celé historické jádro Kutné Hory: od věže sv. Jakuba přes Vlašský dvůr až po chrám sv. Barbory. Místo bývalo kdysi součástí osady Pněvice, kterou horníci opouštěli, když z tehdejších dolů vozili hlušinu na haldy a stříbrnou rudu do mincovny ve Vlašském dvoře.

Podle pověsti sahá původ dubu až k Janu Žižkovi. Když v roce 1422 vytáhl proti Kutné Hoře potrestat horníky za zradu a město při útěku císařských lehlo popelem, prý z tohoto místa sledoval požár. O dva roky později dobyl Kutnou Horu znovu, tentokrát po bitvě u Malešova, a na oplátku dal město vypálit on sám, čímž definitivně zanikla i osada Pněvice.

Pověst vypráví, že právě tehdy Žižka zatloukl do země dubovou větvičku, která zakořenila a časem vyrostla v mohutný strom. Lidé věřili, že tento dub předem varuje před neštěstím. Prý se mu v podvečer barví listí do krvava, kdykoli se nad městem schyluje k pohromě. Zmínky o tom přetrvávaly po staletí a mnozí tvrdili, že týden před ničivým požárem roku 1823, který pohltil na sto padesát domů a připravil o život desítky lidí, zářily jeho listy rudě každý den při západu slunce.“